|
|
Proměny a trendy extremistické politické scény v ČR
LANG, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu politického extremismus v České Republice. Je rozdělena do tří částí. V části první jsou představeny základní pojmy tématu, tedy extremismus, radikalismus a totalitarismus. Současně jsou v ní vymezeny pojmy pravice a levice. Druhá část se věnuje krajní levici. Představí pojmy komunizmus a anarchismus, jejich historické kořeny a ideologický základ. Je v ní také popsána situace komunismus v moderních českých dějinách, tedy po roce 1989. Ve třetí části práce jsou představeny formy krajní pravice v česku, včetně popisu pojmů nacismus, fašismus, neonacismus a neofašismus. Opět je zde popsána situace po roce 1989.
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
German Foreign Fighters in the Yugoslav Wars
Hoffmann, Patrick ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Cílem práce je identifikovat německé občany, kteří bojovali ve válce v Jugoslávii, popsat jejich původ a zázemí, válečné aktivity a poválečné osudy, stejně jako naznačitjejich možné motivace pro zapojení se dobojů a způsoby, které si k tomu zvolili. Práce tak především vznášíotázku, jak německé válečné dobrovolníkynejlépe charakterizovat a zdajsouv rámcipodskupiny převážně západních protijugoslávsky orientovaných bojovníků něčím specifičtí. Zastávám názor, že Nir Arielli, který je jedním z mála učenců zabývajících se rolízápadních aktérů v jugoslávském konfliktu, předkládá zjednodušující pohled na problém, když příslušníky této skupiny označuje výhradně za "meaningseekers", tj. jakési "hledače významu", a přehlíží tak množství politických vazeb a odkazů, které byly přítomné především mezi Němci. Ve své práci předkládám kritiku této představy tím, že poukazuji na různé rozdíly a nuance, zejména na motivy vycházející z původu, ideologická východiska a perspektivy konfliktu. Kladu si přitom otázku, co konkrétně víme o Německu počátku devadesátých let 20. století, jakož i o politické situaci v Chorvatsku, a jak obojí mohlo usnadnit rozhodnutí německých válečných dobrovolníkůzapojit se do boje zahranicemi. Kromě toho se zaměřuji na jejich klasifikaci prostřednictvím teorie "nových válek" a fenoménu...
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
host ::
RSS.